Pilotování dronu

Dronista
📍 Borová Lhota 13, Pyšely | 📞 724 131 332 | ✉️ kubahlavaty@gmail.com

Kromě energetiky a dokumentace se věnuji i leteckému snímkování. Jsem registrovaný provozovatel bezpilotních systémů a certifikovaný pilot dronů v otevřené kategorii podle evropských předpisů (nařízení EU 2019/947 a 2019/945) — složil jsem zkoušky pro podkategorie A1/A3 i A2 na Úřadu pro civilní letectví v Praze.

Létám s dronem DJI Air 2S — kompaktní kvadrokoptérou o hmotnosti necelých 600 g s jednopalcovým snímačem o rozlišení 20 Mpx, která natáčí video až v kvalitě 5,4K. Pořizuji s ní ostré letecké fotografie a videozáznamy využitelné pro dokumentaci staveb a archeologických lokalit, přehledové snímky terénu i vizuální kontrolu budov a jejich stavu. Při každém letu dbám na bezpečnost, létání v přímém dohledu (VLOS) a ochranu soukromí.

---

O zkoušce A2

Kde se dostáváte v systému oprávnění

Provoz dronů v EU se dělí do tří kategorií podle míry rizika: otevřená (Open), specifická (Specific) a certifikovaná (Certified). Naprostá většina rekreačního i běžného profesionálního létání spadá do otevřené kategorie. Ta se dále dělí na tři podkategorie — A1, A2 a A3 — podle toho, jak blízko se smíte pohybovat k nezúčastněným osobám.

Podkategorie A2 je „prostřední” úroveň: umožňuje létat blíže k lidem než A3, ale za přísnějších podmínek než A1. Je určená především pro drony třídy C2 (do 4 kg vzletové hmotnosti). K jejímu využití potřebujete zvláštní osvědčení o způsobilosti dálkově řídícího pilota pro podkategorii A2.

Předpoklady a cesta k osvědčení A2

Osvědčení A2 nezískáte „od nuly”. Předpisy vyžadují tři kroky, které na sebe navazují:

1. Absolvované školení a zkouška A1/A3. Musíte už mít platné osvědčení o způsobilosti dálkově řídícího pilota pro A1/A3 (online test). To je vstupní podmínka.
2. Praktický výcvik formou samostudia. Samostatně si nacvičíte let za podmínek podkategorie A3 (tedy daleko od lidí a zastavěných ploch) a o jeho absolvování podáte prohlášení. Nikdo vás při něm nezkouší — jde o vaše čestné prohlášení, že jste si potřebné dovednosti osvojili.
3. Teoretická zkouška A2. Skládá se osobně na určeném pracovišti (v ČR na Úřadu pro civilní letectví). Je to řízená (dozorovaná) zkouška — na rozdíl od online testu A1/A3.

Formát zkoušky

Parametr	Hodnota
Počet otázek	30
Typ otázek	výběr jedné správné odpovědi z několika
Hranice úspěšnosti	75 % (tj. minimálně 23 správných z 30)
Prostředí	osobní, dozorovaná zkouška na ÚCL
Platnost osvědčení	5 let
Uznání	ve všech členských státech EASA (vzájemné uznávání)

Zkouška ověřuje tři odborné okruhy navíc oproti A1/A3:

• Meteorologie — vliv počasí na provoz (vítr, teplota, viditelnost, hustota vzduchu).
• Výkonnost bezpilotního letadla za letu — typy konstrukcí, hmotnost a těžiště, zdroje napájení a baterie.
• Technická a provozní opatření ke snížení rizika vůči osobám na zemi.

Na těchto třech okruzích je postavená celá tato učebnice.

Regulační základ pro A2

Než se pustíte do tří odborných okruhů, musíte mít pevně v hlavě rámec, ve kterém se A2 pohybuje. Zkouškové otázky často míří přesně sem — na hranice, čísla a definice.

Klíčové předpisy

• Nařízení (EU) 2019/947 — pravidla provozu. Definuje kategorie a podkategorie, povinnosti provozovatele a pilota, oprávnění A1/A2/A3, geografické zóny.
• Nařízení (EU) 2019/945 — technické požadavky na výrobky. Definuje třídy dronů C0–C6 a jejich technické vlastnosti (dálková identifikace, geo-awareness, režim nízké rychlosti apod.).

Rozlišujte tyto dva pojmy, protože se u zkoušky pletou:

• UAS (Unmanned Aircraft System) = celý systém — bezpilotní letadlo i vybavení pro jeho řízení (vysílač, případně další prvky).
• UA / UAV = samotné bezpilotní letadlo (samotný dron ve vzduchu).

A dále:

• Provozovatel (operator) = osoba nebo firma registrovaná u úřadu, která za provoz odpovídá a jejíž registrační číslo je na dronu. Nemusí to být ten, kdo zrovna pilotuje.
• Dálkově řídící pilot (remote pilot) = osoba, která dron fakticky ovládá a má osvědčení o způsobilosti.

Třídy dronů C0–C6 (přehled)

Třída	Hmotnost (MTOM)	Typická podkategorie	Poznámka
C0	< 250 g	A1	bez povinné dálkové identifikace v Open
C1	< 900 g (nebo náraz. energie ≤ 80 J)	A1	vyžaduje přímou dálkovou identifikaci
C2	< 4 kg	A2 (i A3)	cílová třída pro osvědčení A2
C3	< 25 kg	A3	max. rozměr < 3 m
C4	< 25 kg	A3	klasické modely, bez automatických režimů
C5, C6	—	specifická kategorie	pro provoz mimo Open

Aktualizace, kterou starší materiály často vynechávají: u třídy C1 platí od novely (EU) 2024/1108 alternativní kritérium — dron může být C1 i tehdy, je-li jeho kinetická energie při nárazu ≤ 80 J (i při hmotnosti nad 900 g, při splnění ostatních podmínek). Toto kritérium se v českých materiálech často neobjevuje.

Oprávnění a limity podkategorie A2

Tohle je jádro, které musíte umět zpaměti:

• Létáte s dronem třídy C2 (MTOM do 4 kg).
• Obecné pravidlo: minimální vodorovná vzdálenost od jednotlivých nezúčastněných osob je 30 m.
• Pravidlo 1:1: vodorovná vzdálenost od osob nemá být menší než výška letu. Letíte-li ve 40 m, držte se aspoň 40 m od lidí. Toto pravidlo může vyžadovat víc než 30 m — nikdy však (bez režimu nízké rychlosti) méně než 30 m.
• Režim nízké rychlosti (low-speed mode, max. 3 m/s): je-li aktivní, smíte se přiblížit až na 5 m od jednotlivých nezúčastněných osob.
• Nikdy nelétejte nad nezúčastněnými osobami ani nad shromážděními lidí.

Pozor na častou záměnu: „30 m” není strop, ale spodní hranice obecného pravidla. Pravidlo 1:1 může minimální odstup zvětšit. Teprve režim nízké rychlosti dovoluje jít pod 30 m — až na 5 m.

Univerzální limity otevřené kategorie

Platí pro všechny podkategorie, tedy i pro A2:

• Maximální výška 120 m nad povrchem (nad nejbližším bodem terénu).
• Provoz pouze ve VLOS (na přímou viditelnost).
• Zákaz letu nad shromážděními osob.
• Respektování geografických zón (zákazy a omezení vyhlášená státem — okolí letišť, vojenské prostory, chráněná území, věznice, jaderné objekty apod.).
• Registrace provozovatele a umístění registračního čísla na dronu; u dronů s dálkovou identifikací vložení čísla i do systému dálkové identifikace.

Přechodná ustanovení — aktuální stav

Starší (i některé české) materiály mluví o „přechodném období” a článku 22, jako by stále běželo v původní podobě. Aktuálně platí:

• Původní přechodná ustanovení podle článku 22 nařízení 2019/947 (provoz „legacy” dronů bez třídy podle zjednodušených pravidel) skončila koncem roku 2023.
• Pro dosud postavené / bez třídy C a domácí stavby platí trvalejší režim: velmi lehké stroje (< 250 g) v A1, těžší (< 25 kg) v A3. Tato přechodná pravidla jsou prodloužena minimálně do roku 2026; jejich budoucnost EASA dále řeší.

Pro zkoušku A2 si pamatujte hlavně to, že cílová třída pro A2 je C2 a že u drona bez třídy C se do podkategorie A2 běžně nedostanete.

Modul 1 — Meteorologie

Počasí může let ztížit i zcela znemožnit. Rozhodnutí o vzletu musí vždy předcházet získání informací o čtyřech klíčových faktorech: vítr, teplota, viditelnost a hustota vzduchu. Tento modul je proberme jeden po druhém.

1.1 Vítr

Vítr je pohyb vzduchu vůči povrchu. Obvykle si pod ním představujeme vodorovný pohyb, ale vítr má i svislou složku — skutečný vítr je geometrickým součtem vodorovného a svislého pohybu a nikdy nefouká zcela vodorovně.

Vzduch se dává do pohybu kvůli nerovnoměrnému rozložení atmosférického tlaku, změnám teploty a nerovnostem terénu. Vítr fouká z oblasti vyššího tlaku do oblasti nižšího tlaku.

Směr větru se určuje podle místa, odkud vítr přichází (ne kam směřuje). Vítr vanoucí od západu je „západní vítr”.

Větrný rukáv (větrný kužel)

Rychlý vizuální ukazatel směru a síly větru. Rukáv směřuje na opačnou stranu, než odkud vítr fouká. Ukazuje-li špička rukávu na východ, fouká západní vítr.

Turbulence kolem překážek

Vítr odražený od překážek vytváří turbulence — narušení směru a síly proudění. Pro pilota to jsou zákeřné jevy:

• Turbulentní bublina vzniká na závětrné straně překážky (za překážkou ve směru větru). Může sahat do výšky až dvojnásobku výšky překážky a zasahovat do vzdálenosti až desetinásobku její výšky.
• Vzduchové trysky vznikají mezi blízko stojícími překážkami (mezi bloky domů, výškovými budovami). Vítr tam kvůli rozdílům tlaku a teploty dosahuje několikanásobně vyšší rychlosti než na volném prostranství.
• Rotor vzniká, když vítr narazí na horní nebo boční okraj překážky. Může dron strhnout nepředvídatelným směrem a způsobit náhlou ztrátu vztlaku. Zasahuje až do výšky jedné třetiny výšky překážky nad jejím vrcholem a do vzdálenosti až dvanáctinásobku její výšky za překážkou.

Limity a vlastní schopnosti

Po zjištění síly větru porovnejte podmínky s doporučeními výrobce v návodu a zohledněte i vlastní pilotní schopnosti. Většina dronů pro začátečníky bezpečně nezvládá vítr silnější než cca 40 km/h (přibližně 11 m/s).

1.2 Teplota

Povolený teplotní rozsah stanovuje výrobce — obvykle jiný pro skladování a jiný pro provoz.

Nejcitlivější komponenta: baterie

Na nízké teploty jsou nejcitlivější napájecí články. U typických LiPo baterií:

• Klesne-li teplota článku pod 18 °C, baterie začíná ztrácet schopnost dodávat proud (nižší maximální vybíjecí proud). Vynucené rychlé vybíjení studené LiPo ji přetěžuje a zkracuje životnost. V chladu má baterie i nižší kapacitu → kratší dobu letu.
• Mnoho dronů teplotu baterie hlídá a při příliš studené baterii nedovolí vzlet. Proto se baterie před použitím předehřívá. Optimální provozní teplota LiPo je kolem 20 °C.
• Při teplotě nad 40 °C roste vnitřní odpor baterie (horší účinnost) a hrozí přehřátí elektroniky.

Teplota, hustota vzduchu a námraza

• Chladnější vzduch má vyšší hustotu, což zlepšuje tvorbu aerodynamického vztlaku.
• Vysoká vlhkost při teplotě kolem 0 °C vede k námraze na náběžných hranách nosných ploch → zhoršení tvorby vztlaku.
• Námraza navíc: zvyšuje hmotnost (větší spotřeba), snižuje účinnost vrtulí/křídel (nutná vyšší rychlost/otáčky → rychlejší vybití), narušuje vyvážení vrtulí (vibrace → poškození ložisek, narušení stability přes letový kontrolér).
• Přenos dronu z chladu do tepla může způsobit kondenzaci vodní páry na povrchu i elektronice — nechte stroj aklimatizovat.

1.3 Viditelnost

Viditelnost je dosah a schopnost vidět objekty ve volném prostoru. V otevřené kategorii se létá výhradně ve VLOS (Visual Line of Sight — přímý vizuální kontakt). Viditelnost proto rozhoduje, zda je let vůbec možný, a omezuje maximální vzdálenost mezi dronem a pilotem (nebo pozorovatelem).

Viditelnost se posuzuje binárně — objekt je buď vidět, nebo není. Za mlhy může být dron ve větší vzdálenosti špatně viditelný nebo zcela neviditelný.

Definice VLOS: provoz, při němž je dálkově řídící pilot schopen nepřetržitě a bez pomůcek udržovat vizuální kontakt s dronem, což mu umožňuje řídit jeho dráhu vůči jiným letadlům, osobám a překážkám. Zmizí-li dron za stromy či budovou, VLOS není splněno.

1.4 Hustota vzduchu

Hustota vzduchu úzce souvisí s atmosférickým tlakem a teplotou. Čím vyšší tlak, tím hustší vzduch. Naopak ohřátý (lehčí) vzduch stoupá vzhůru, takže při vyšší teplotě hustota klesá.

Zapamatujte si čtyři závislosti (typický zdroj chytáků):

• Hustota vzduchu roste se stoupajícím atmosférickým tlakem.
• Hustota vzduchu klesá se stoupající teplotou.
• Hustota vzduchu klesá se stoupající vlhkostí.
• Hustota vzduchu klesá se stoupající nadmořskou výškou.

Letové vlastnosti jsou lepší při vyšší hustotě vzduchu — hustší vzduch znamená účinnější tvorbu vztlaku.

Vztlak (fyzika pro zkoušku)

Vztlak je síla působící kolmo na směr pohybu tělesa v tekutině (vzduchu). Zjednodušený vzorec:

kde  je vztlak (N),  součinitel vztlaku (bezrozměrný, závisí na tvaru),  referenční plocha (m²),  hustota vzduchu (u hladiny moře cca 1,225 kg/m³) a  rychlost vůči vzduchu (m/s).

Z toho plyne: vyšší hustota, vyšší rychlost a větší plocha → větší vztlak (při nezměněném tvaru). Pozor ale — s rostoucí hustotou roste i aerodynamický odpor, takže pohon musí vyvinout větší úsilí.

Řídký vzduch (vysoká nadmořská výška, horko) — důsledky

• Delší dráha potřebná ke vzletu.
• Vrtule multikoptéry se musí točit rychleji, aby dron vzlétl a udržel se → rychlejší vybíjení.
• Nižší vztlaková schopnost letadla.

Aerodynamický odpor

Složka aerodynamické síly působící proti směru pohybu tělesa. Zaniká, jakmile se těleso přestane pohybovat. Závisí hlavně na rychlosti a tvaru tělesa.

1.5 Získávání předpovědi počasí

• Předpověď ověřte pro konkrétní místo a čas letu.
• Dlouhodobé předpovědi nad 3 dny mohou být nepřesné. Naopak 72hodinové předpovědi jsou spolehlivé; ranní předpověď na daný den a noc bývá velmi přesná (srážky, mlha, oblačnost, teplota, vítr zhruba na hodinu přesně).
• Sledujte oficiální zdroje — v ČR Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ); v příhraničí lze doplnit polský IMGW.

Dvě pravidla na závěr: (1) zkontrolujte předpověď ze dvou nezávislých zdrojů; (2) konečnou analýzu meteo podmínek proveďte na místě, bezprostředně před vzletem.

Modul 2 — Výkonnost bezpilotního letadla

Výkonnost dronu za letu závisí hlavně na jeho konstrukci a na správně řešené hmotnosti, vyvážení a napájení. Tento modul pokrývá typy konstrukcí, těžiště, náklad a — nejobsáhleji — zdroje elektrického napájení.

2.1 Typy konstrukcí

Volba typu vždy vychází z plánovaného použití.

Multikoptéra

Výhody: vertikální start a přistání (i ve stísněných prostorech), stabilní vznášení nad jedním bodem, vysoká mobilita, snadné ovládání po krátkém zaškolení, modulární konstrukce (snadná výměna vybavení), možnost letu s napájením kabelem (tethered — neomezená doba vznášení za cenu omezeného prostoru).

Nevýhody / omezení: kromě rotorů nemá vztlakové plochy → pohon musí běžet nepřetržitě → rychlejší vybíjení; maximální rychlost i doba letu jsou omezené kapacitou baterie (doba letu relativně krátká). U tří- nebo čtyřrotorových modelů může výpadek jednoho motoru znamenat ztrátu letu; systémy se 6 nebo 8 rotory dokážou i při poruše jedné jednotky bezpečně doletět a přistát.

Pevná křídla (letadlo, kluzák)

Vlastnosti: vztlak závisí na rychlosti vůči vzduchu; pohon jen udržuje rychlost → nižší spotřeba; velký dolet a doba letu; možnost klouzavého letu bez pohonu; vysoká nosnost díky velkým plochám.

Omezení: pro start i přistání je potřeba větší a rovná plocha; větší rozměry komplikují přepravu; manuální řízení vyžaduje delší výcvik. Při poruše pohonu (a funkčním řízení) je možný bezpečný klouzavý přistávací manévr.

Hybridní konstrukce

Kombinuje výhody obou: vertikální start/vznášení (jako multikoptéra) i dolet a rychlost (jako letadlo). Nevýhodou je složitější konstrukce a to, že přechod z vertikálního do horizontálního letu může být dočasně nestabilní.

2.2 Hmotnost, vyvážení a těžiště

Každý dron má být před letem správně vyvážen, aby špatné umístění těžiště nenarušilo stabilitu.

Těžiště je bod, v němž je hmotnost rozložena rovnoměrně ve všech směrech (působiště výslednice tíhy). U homogenního gravitačního pole splývá s těžištěm hmoty.

• U multikoptér má těžiště ideálně ležet přesně v geometrickém středu stroje.
• U letadlových konstrukcí polohu těžiště přesně určuje výrobce.
• Před každým vzletem pilot kontroluje polohu těžiště.

Přidání gimbalu, kamery nebo nákladu těžiště posouvá. Špatně vyvážená multikoptéra to za letu kompenzuje vyššími otáčkami některých motorů → rychlejší vybíjení, kratší let, horší stabilita. Malý posun těžiště „ubere” stabilizaci právě v daném směru. U sportovních multikoptér v plně manuálním režimu (bez akcelerometru) způsobí špatně umístěný napájecí zdroj samovolný drift k přetížené straně.

U letadlových modelů bývá problém nadměrné zatížení přední/zadní části trupu. Příliš dozadu posunuté těžiště → přecitlivělá, trhavá reakce na podélné řízení. Vyvažuje se posunutím užitečného zatížení.

Pravidlo: každá změna vybavení nebo oprava vyžaduje povinnou kontrolu vyvážení a polohy těžiště.

2.3 Zajištění nákladu

Při přepravě nákladu řešíte jeho vliv na těžiště i správné upevnění:

• Náklad musí být pevně uchycen, nesmí se za letu pohybovat.
• Musí zůstat zachována správná poloha těžiště a nesmí být překročena povolená vzletová hmotnost.
• Nejbezpečnější jsou háky/držáky určené přímo pro daný model (testované výrobcem).
• Tekutina v kontejneru se přelévá → neustálé změny těžiště za letu.
• Náklad na laně se při změně směru rozhoupe → mění těžiště celého systému, v krajním případě destabilizuje let.

2.4 Zdroje elektrického napájení

Drony jsou napájeny elektricky (spalovací motory jen výjimečně). Nejrozšířenější jsou lithium-polymerové (LiPo) akumulátory. Jiné prvky sestavy (řídicí jednotka, FPV brýle) mohou používat NiCd nebo NiMH baterie.

Vlastnosti LiPo baterií

Výhody: výrazně lehčí než NiMH/NiCd; dostupné v jakémkoli tvaru a velikosti; velmi vysoká energetická hustota; vysoká energetická účinnost (dodá silný proud v krátkém okamžiku — nutné pro pohon); minimální samovybíjení (teoreticky ~1 % kapacity za rok).

Nevýhody: kratší životnost; hořlavé složky (riziko požáru při poškození); nutnost speciálního skladování (nekovové, vzduchotěsné obaly); riziko výbuchu / samovznícení při přepětí nebo hlubokém vybití; jednorázové extrémní vybití může baterii trvale zničit.

Elektrické veličiny (musíte umět)

• Proud — jednotka ampér (A). Vyjadřuje množství náboje protékajícího obvodem za čas: .
• Napětí — jednotka volt (V). Ovlivňuje výkon. Parametr KV motoru = počet otáček za minutu na 1 V. Jak baterie klesá napětím, klesají i maximální otáčky.
• Kapacita — v mAh (u větších v Ah). Baterie 10 Ah napájí spotřebu 10 A jednu hodinu (nebo 5 A dvě hodiny). Platí .
• Paměťový efekt — týká se hlavně NiCd a NiMH. Opakované dobíjení bez řádného vybití postupně snižuje kapacitu. Tyto baterie proto vybíjejte na minimální povolené napětí a pak plně nabijte. LiPo paměťovým efektem netrpí.
• Koeficient „C” (proudová zatížitelnost) — udává, jak rychle lze baterii bezpečně nabíjet/vybíjet. Zvlášť pro nabíjení a zvlášť pro vybíjení, stanovuje výrobce.
  • Vybíjení: „40C” u 1500 mAh (1,5 Ah) → snese 60 A (1,5 × 40).
  • Nabíjení: „max. 3C” u 1500 mAh → max. 4,5 A (1,5 × 3).
  • Standardní nabíjení LiPo je 1C (nabití zhruba za 1 hodinu). Neuvádí-li výrobce jinak, nepřekračujte 1C.

Struktura LiPo baterie (napěťové hranice)

LiPo pack se skládá z propojených článků. Aktuální napětí udává míru nabití.

Stav	Běžný LiPo	HV (vysokonapěťové) LiPo
Jmenovité napětí / článek	3,7 V	3,8 V
Plné nabití (max.) / článek	4,2 V	4,35 V
Min. po odpojení od dronu	3,2–3,3 V	—
Min. při zátěži (za letu)	3,0 V	—
Skladovací napětí	3,7 V (někdy 3,8 V, uvede-li to výrobce)	—

Kritický stav za letu: baterie je kritická, jakmile kterýkoli článek klesne na 3,0 V — i když ostatní články jsou ještě nad touto hranicí.

Spojování zdrojů (sériově vs. paralelně)

• Sériové (S) — sčítají se napětí, kapacita zůstává. Př.: 3S ze tří článků 500 mAh → 500 mAh, plně nabito 12,6 V (3 × 4,2), skladování 11,1 V (3 × 3,7), min. při zátěži 9,0 V (3 × 3,0).
• Paralelní (P) — sčítají se kapacity, napětí zůstává jako u jednoho článku. Př.: 1S3P ze tří článků 500 mAh → 1500 mAh, nabití 4,2 V, skladování 3,7 V, min. při zátěži 3,0 V.
• Sériově-paralelní (kombinace) — Př.: 2S2P ze čtyř článků 500 mAh (dvojice sériově, pak paralelně) → 1000 mAh, nabití 8,4 V (2 × 4,2), skladování 7,4 V (2 × 3,7), min. při zátěži 6,0 V (2 × 3,0).

Nabíjení LiPo

• U chytrých baterií (s vestavěným balancérem) dodává výrobce i speciální nabíječku; balancér hlídá napětí každého článku a vyrovnává je. Řídicí jednotka (BMS) ukončí nabíjení, jakmile jsou všechny články plné, a nedovolí ani krátkodobé překročení maxima.
• U klasických LiPo s balancérovým konektorem používejte kvalitní mikroprocesorovou nabíječku s programem pro LiPo. Doporučený režim: CHARGE + BALANCE. Další režimy: CHARGE (bez vyrovnávání), STORAGE (na skladovací napětí), FAST CHARGE (rychlé, nedobíjí naplno, bez vyrovnávání), DISCHARGE.
• Respektujte koeficient C a kapacitu → správný nabíjecí proud. Doporučené 1C; vyšší jen povolí-li to výrobce (rychlejší, ale zkracuje životnost).

Kontrola LiPo baterií

• Nafouknutá (nabobtnalá) baterie = vada nebo špatné používání (přebití, dlouhé skladování v plném nabití, nevhodné nabíjení/vybíjení, opotřebení). Nafouknutí = přeměna elektrolytu na plyn. Taková baterie musí z provozu a být ekologicky zlikvidována.
• Před každým vzletem zkontrolujte nabití každého článku. Rozdíl napětí mezi články nemá přesáhnout 0,1–0,2 V; rozdíl > 0,2 V signalizuje opotřebení/poškození → vyřadit.
• Po letu bývá baterie teplá — to je normální (vybíjením vzniká teplo), po pár minutách vychladne na okolní teplotu. Napětí lze měřit v aplikaci nebo voltmetrem na balancérovém konektoru. Počet tenkých vodičů v balancéru je vždy o jeden větší než počet článků.
• Nikdy nenabíjejte LiPo bez dozoru. Vybití pod 3,0 V/článek při zátěži je nevratné poškození. Přebití → výbuch/požár.

NiCd a NiMH (srovnání)

Parametr	NiCd	NiMH
Jmenovité napětí / článek	1,2 V	1,2 V
Kapacita (stejné rozměry)	nižší	vyšší
Běžné nabíjení 0,1C	14–16 h	11–16 h
Napětí na konci nabíjení	1,45–1,5 V	1,45–1,5 V
Paměťový efekt	výrazný (částečně vratný)	slabší
Max. vybíjecí proud	10C	3–5C
Koncové napětí (vybití)	1,0 V	1,0 V
Samovybíjení	~1 % / den	~1,5 % / den
Ekologie	kadmium — toxické	bez škodlivých kovů

Nabíjíte-li NiCd/NiMH proudem nad 0,2C, je nutná kontrola nabíjení (časově, teplotně nebo napěťově). Přehřátí nad 45 °C nabíjení přeruší a zkracuje životnost. NiCd používejte jen výjimečně (toxické kadmium).

Modul 3 — Technická a provozní opatření ke snížení rizika

Tato opatření snižují riziko vůči osobám na zemi. Mohou vyplývat z technických možností dronu nebo z postupů zavedených provozovatelem.

3.1 Režim nízké rychlosti a kinetická energie

Režim nízké rychlosti (low-speed mode) omezuje rychlost letu na 3 m/s. Po jeho aktivaci dron při nárazu generuje nižší kinetickou energii → menší riziko zranění a nižší škody.

Proč je rychlost tak zásadní, ukazuje vzorec kinetické energie:

Energie roste s druhou mocninou rychlosti — dvojnásobná rychlost znamená čtyřnásobnou energii nárazu. Právě proto omezení na 3 m/s riziko výrazně snižuje.

Pozor na aritmetiku (typický chyták): pro  kg a  m/s je  — ne 32 J. Nejdřív umocněte rychlost, pak násobte polovinou hmotnosti.

Vliv na odstupové vzdálenosti v A2

• Bez režimu nízké rychlosti drží dálkový pilot s dronem třídy C2 minimálně 30 m od jednotlivých nezúčastněných osob (plus pravidlo 1:1, viz níže).
• Je-li aktivní režim omezení rychlosti na 3 m/s, smí se přiblížit až na 5 m od jednotlivých nezúčastněných osob.

3.2 Odhad vzdálenosti a pravidlo 1:1

Čím dál je dron od pilota, tím hůř se odhaduje jeho vzdálenost od osob a překážek. Odhad si předem natrénujte na místě bez lidí a budov. Nejste-li si jistí, zda nejste příliš blízko lidí, bezpodmínečně odleťte dál.

Pravidlo 1:1 vztahuje výšku letu k minimální vzdálenosti od osob: vodorovná vzdálenost od osob nemá být menší než výška letu. Letíte-li ve výšce 50 m, držte se aspoň 50 m od lidí.

Proč? Drony padají jen zřídka kolmo dolů. U čtyřrotorové multikoptéry po výpadku jednoho pohonu dron klesá, ale zbylé motory ho unášejí do stran — často na značnou vzdálenost. Letadlo s pevnými křídly padá dál s dopředným pohybem. Pravidlo 1:1 minimalizuje riziko, že se při poruše dostane k lidem.

3.3 Nouzové postupy (Fail-Safe), Geofence a Geocage

Automatické nouzové režimy se spouštějí typicky při: nízké/kriticky nízké baterii, ztrátě spojení mezi dronem a ovladačem, nebo na příkaz pilota.

Tři hlavní nouzové režimy:

• Return to Home (RTH) — návrat přímo na místo vzletu v předem nastavené návratové výšce (proto se výška nastavuje individuálně před každým letem), případně automatické přistání v místě vzletu.
• Landing — přistání tam, kde dron právě je. Pozor: může to být koruna stromu, střecha, auto nebo prostor nad osobou. Bývá předvolený při kritické baterii.
• Hover — vznášení na aktuální pozici a výšce, dokud pilot nezíská kontrolu nebo nepřijde další příkaz.

Geofence / Geocage — softwarové omezení prostoru:

• Geocage (virtuální klec) — omezením maximální vzdálenosti od vysílače a maximální výšky udrží dron v definovaném prostoru.
• Geofence obecně vymezuje hranice, které dron nemá překročit.

3.4 Shrnutí zásad snižování rizika

• Při letu blízko osob využívejte režim nízké rychlosti.
• Uplatňujte pravidlo 1:1 (výška letu = minimální vzdálenost od osob).
• Trénujte odhad vzdálenosti od lidí a budov na bezpečných místech.
• Využívejte RTH, Geofence a Geocage; návratovou výšku RTH nastavte před každým letem.
• Uplatňujte princip omezené důvěry — i vůči sobě. Většina incidentů vzniká lidskou chybou.

Klíčová čísla a vzorce

Oprávnění a limity A2

Veličina	Hodnota
Třída dronu pro A2	C2, MTOM < 4 kg
Obecný min. vodorovný odstup od osob	30 m
Odstup v režimu nízké rychlosti	5 m
Rychlost v režimu nízké rychlosti	max. 3 m/s
Pravidlo 1:1	odstup ≥ výška letu (nikdy < 30 m bez low-speed)
Max. výška (celá Open)	120 m nad povrchem
A2 zkouška	30 otázek, práh 75 %
Platnost osvědčení	5 let

Baterie (LiPo, není-li HV)

Veličina	Hodnota
Jmenovité napětí / článek	3,7 V (HV 3,8 V)
Max. nabití / článek	4,2 V (HV 4,35 V)
Skladování / článek	3,7 V
Min. po odpojení / článek	3,2–3,3 V
Min. při zátěži / článek	3,0 V
Optimální provozní teplota	~20 °C
Ztráta výkonu při chladu	pod 18 °C
Max. rozdíl mezi články	0,1–0,2 V (nad 0,2 V vyřadit)
Standardní nabíjecí koeficient	1C
NiCd / NiMH jmen. napětí / článek	1,2 V, koncové 1,0 V

Vzorce

• Vztlak:   (ρ u hladiny moře ≈ 1,225 kg/m³)
• Kapacita:
• Proud:
• Kinetická energie:   (roste s druhou mocninou rychlosti)
• Max. vybíjecí proud: kapacita [Ah] × C-koeficient
• Sériově (S): sčítá napětí · Paralelně (P): sčítá kapacitu

Turbulence kolem překážek

Jev	Dosah
Turbulentní bublina (za překážkou)	výška až 2×, vzdálenost až 10× výšky překážky
Rotor (nad vrcholem / za překážkou)	výška až 1/3 nad vrcholem, vzdálenost až 12× výšky

Časté chytáky

Zkouškové otázky rády útočí na typické záměny. Projděte si je — každá věta je „past”, na kterou si dát pozor.

• „30 m je maximum.” Ne — je to spodní hranice obecného pravidla A2. Pravidlo 1:1 může vyžadovat víc. Pod 30 m se dostanete jen s aktivním režimem nízké rychlosti (na 5 m).
• Režim nízké rychlosti = 5 m, ale rychlost = 3 m/s. Nepleťte si obě čísla: 5 m je vzdálenost, 3 m/s je rychlostní limit režimu.
• Směr větru. Určuje se podle místa, odkud vítr fouká. Větrný rukáv ukazuje opačně, než odkud vítr vane.
• Hustota vzduchu vs. teplota. S rostoucí teplotou hustota klesá (ne roste). S nadmořskou výškou a vlhkostí také klesá; s tlakem roste.
• Řídký vzduch zhoršuje výkonnost. Delší vzlet, vyšší otáčky, rychlejší vybíjení, nižší vztlak. Lepší výkonnost je při vyšší hustotě.
• Kritický článek. Baterie je kritická, když kterýkoli jeden článek klesne na 3,0 V — ne až průměr celého packu.
• Paměťový efekt mají NiCd/NiMH, ne LiPo.
• Sériově vs. paralelně. Sériově roste napětí, paralelně kapacita. Snadno se zamění.
• Kinetická energie.  — nejdřív umocnit rychlost, pak násobit. Dvojnásobná rychlost = čtyřnásobná energie.
• RTH výška. Nastavuje se před každým letem individuálně; není to trvalá tovární hodnota.
• Landing ≠ bezpečné místo. Režim Landing přistane tam, kde dron právě je — klidně na střeše nebo nad osobou.
• VLOS je binární. Zmizí-li dron za budovou/stromy, VLOS není splněno — i kdyby jen na chvíli.
• C1 a 80 J. Nové kritérium: dron může být C1 i nad 900 g, je-li nárazová energie ≤ 80 J. Starší materiály to neuvádějí.
• Přechodná ustanovení (čl. 22) v původní podobě skončila koncem 2023. Pro A2 se počítá hlavně s třídou C2.
• UAS vs. UA. UAS = celý systém (dron + řízení); UA/UAV = samotné letadlo.
• Provozovatel vs. pilot. Provozovatel je registrovaný a odpovědný subjekt; pilot dron fakticky ovládá. Nemusí to být tatáž osoba.

Procvičovací otázky

Formát odpovídá zkoušce: vždy jedna správná odpověď. Řešení a vysvětlení najdete za sadou otázek.

Regulace a oprávnění A2

1. S jakou třídou dronu je primárně spojena podkategorie A2? A) C0 B) C1 C) C2 D) C4

2. Jaká je maximální vzletová hmotnost (MTOM) dronu třídy C2? A) 900 g B) 2 kg C) 4 kg D) 25 kg

3. Kolik procent je potřeba k úspěšnému složení zkoušky A2? A) 60 % B) 70 % C) 75 % D) 90 %

4. Jaká je obecná minimální vodorovná vzdálenost od jednotlivých nezúčastněných osob v A2 (bez režimu nízké rychlosti)? A) 5 m B) 10 m C) 30 m D) 150 m

5. Kdo je „provozovatel UAS”? A) osoba, která dron fakticky ovládá B) registrovaný subjekt odpovědný za provoz, jehož číslo je na dronu C) výrobce dronu D) pozorovatel při FPV letu

Meteorologie

6. Podle čeho se určuje směr větru? A) kam vítr směřuje B) odkud vítr fouká C) podle směru rukávu D) podle tlakové výše

7. Ukazuje-li špička větrného rukávu na východ, odkud fouká vítr? A) z východu B) ze západu C) z jihu D) ze severu

8. Jak se mění hustota vzduchu s rostoucí teplotou? A) roste B) klesá C) nemění se D) nejprve roste, pak klesá

9. Který jev vzniká na závětrné straně překážky a může sahat do vzdálenosti až desetinásobku její výšky? A) rotor B) turbulentní bublina C) vzduchová tryska D) inverze

10. Pod jakou teplotou začíná typická LiPo baterie ztrácet schopnost dodávat proud? A) pod 0 °C B) pod 18 °C C) pod 25 °C D) pod 40 °C

11. Co platí o letových vlastnostech dronu v řídkém vzduchu (vysoká teplota / nadmořská výška)? A) zlepšují se B) zhoršují se — delší vzlet, vyšší otáčky, nižší vztlak C) nemění se D) zvyšuje se dolet

12. Do kolika dnů dopředu je předpověď počasí považována za spolehlivou? A) 24 hodin B) 72 hodin C) 5 dnů D) 10 dnů

13. Co je podmínkou splnění VLOS? A) let podle mapy B) nepřetržitý přímý vizuální kontakt s dronem bez pomůcek C) sledování dronu přes FPV brýle D) dron do 120 m výšky

Výkonnost a napájení

14. Která konstrukce umožňuje stabilní vznášení nad jedním bodem a vertikální start? A) pevná křídla B) kluzák C) multikoptéra D) žádná

15. Co je hlavní nevýhodou multikoptéry oproti pevným křídlům? A) neumí vzlétnout svisle B) pohon musí běžet nepřetržitě → rychlejší vybíjení C) nelze na ni umístit kameru D) nemá dálkovou identifikaci

16. Kde má ideálně ležet těžiště multikoptéry? A) vpředu B) vzadu C) v geometrickém středu D) u baterie

17. Jaké je jmenovité napětí jednoho článku běžné (ne-HV) LiPo baterie? A) 1,2 V B) 3,0 V C) 3,7 V D) 4,2 V

18. Na jaké napětí na článek se LiPo baterie skladuje (neuvádí-li výrobce jinak)? A) 3,0 V B) 3,3 V C) 3,7 V D) 4,2 V

19. Kdy je stav LiPo baterie za letu považován za kritický? A) až průměr packu klesne na 3,0 V B) jakmile kterýkoli článek klesne na 3,0 V C) při 3,7 V na článek D) při rozdílu 0,1 V mezi články

20. Baterie 1300 mAh má vybíjecí koeficient 50C. Jaký maximální vybíjecí proud snese? A) 6,5 A B) 65 A C) 26 A D) 650 A

21. Baterie má kapacitu 2200 mAh. Jaký je doporučený nabíjecí proud při koeficientu 1C? A) 1 A B) 2,2 A C) 4,4 A D) 22 A

22. Co se sčítá při sériovém zapojení článků? A) kapacita B) napětí C) proud D) hmotnost

23. Jaké je napětí plně nabitého 4S LiPo packu (běžné články)? A) 14,8 V B) 16,8 V C) 12,6 V D) 15,2 V

24. Který typ baterie trpí paměťovým efektem? A) pouze LiPo B) NiCd a NiMH C) žádný D) pouze HV LiPo

25. Jaký maximální rozdíl napětí mezi jednotlivými články LiPo je ještě přijatelný? A) 0,5 V B) do 0,1–0,2 V C) 1,0 V D) libovolný

26. Baterie 5 Ah napájí spotřebič odebírající 10 A. Jak dlouho vydrží (teoreticky)? A) 2 hodiny B) 1 hodina C) 30 minut D) 50 minut

Snížení rizika

27. Na jakou rychlost omezuje let „režim nízké rychlosti”? A) 1 m/s B) 3 m/s C) 5 m/s D) 10 m/s

28. Dron o hmotnosti 0,5 kg naráží rychlostí 8 m/s. Jaká je jeho kinetická energie? A) 8 J B) 16 J C) 32 J D) 64 J

29. Co udává pravidlo 1:1? A) poměr hmotnosti a tahu B) vodorovná vzdálenost od osob ≥ výška letu C) poměr napětí a kapacity D) poměr rychlosti k výšce

30. Který nouzový režim znamená přistání přesně tam, kde se dron právě nachází (i na střeše či nad osobou)? A) RTH B) Hover C) Landing D) Geocage

Řešení a vysvětlení

1. C) Podkategorie A2 je určená pro drony třídy C2.

2. C) C2 má MTOM do 4 kg.

3. C) Práh úspěšnosti je 75 % (min. 23 z 30).

4. C) Obecné pravidlo je 30 m; pravidlo 1:1 může vyžadovat víc, pod 30 m jen s režimem nízké rychlosti (na 5 m).

5. B) Provozovatel je registrovaný, odpovědný subjekt; pilot dron ovládá — nemusí jít o tutéž osobu.

6. B) Směr větru se určuje podle místa, odkud fouká.

7. B) Rukáv směřuje opačně — špička na východ znamená západní vítr.

8. B) Teplejší vzduch je lehčí a stoupá → hustota klesá.

9. B) Turbulentní bublina za překážkou sahá do výšky až 2× a vzdálenosti až 10× výšky překážky. (Rotor je jev nad vrcholem — vzdálenost až 12×.)

10. B) Pod 18 °C LiPo ztrácí schopnost dodávat proud (nižší max. vybíjecí proud, nižší kapacita).

11. B) V řídkém vzduchu se výkonnost zhoršuje (delší vzlet, vyšší otáčky, rychlejší vybíjení, nižší vztlak).

12. B) Spolehlivé jsou předpovědi do 72 hodin; nad 3 dny bývají nepřesné.

13. B) VLOS = nepřetržitý přímý vizuální kontakt bez pomůcek. FPV brýle VLOS neplní (nutný pozorovatel).

14. C) Multikoptéra — vertikální start a stabilní vznášení.

15. B) Multikoptéra nemá vztlakové plochy (kromě rotorů), pohon běží nepřetržitě → rychlejší vybíjení.

16. C) Ideálně geometrický střed stroje.

17. C) Jmenovité napětí běžného LiPo článku je 3,7 V (HV 3,8 V).

18. C) Skladovací napětí je 3,7 V na článek.

19. B) Rozhoduje kterýkoli jednotlivý článek na 3,0 V, ne průměr celého packu.

20. B) 1300 mAh = 1,3 Ah; 1,3 × 50 = 65 A.

21. B) 2200 mAh = 2,2 Ah; 2,2 × 1C = 2,2 A.

22. B) Sériově se sčítá napětí (kapacita zůstává). Paralelně naopak kapacita.

23. B) 4 × 4,2 V = 16,8 V.

24. B) Paměťový efekt mají NiCd a NiMH; LiPo jím netrpí.

25. B) Rozdíl 0,1–0,2 V; nad 0,2 V baterii vyřaďte.

26. C) 5 Ah ÷ 10 A = 0,5 h = 30 minut.

27. B) Režim nízké rychlosti omezuje let na 3 m/s (umožní odstup 5 m).

28. B) . Nejdřív umocnit rychlost, pak násobit — časová past vede k chybnému výsledku 32 J.

29. B) Pravidlo 1:1: vodorovná vzdálenost od osob ≥ výška letu (nikdy < 30 m bez low-speed).

30. C) Landing — přistání tam, kde dron právě je (i nevhodné místo). RTH se vrací na start, Hover se vznáší na místě.